Jdi na obsah Jdi na menu
 


Warcraft _ Poslední strážce

24. 1. 2008

Kniha Poslední Strážce, kterou napsal spisovatel Jeff Grubb, by rozhodně neměla chybět mezi vyrovnanou řadou Warcraftů ve vašich knihovnách. Je zajímavě napsaná a už název Poslední strážce, kterým je samozřejmě myšlen tajemný Medivh, napovídá, že i zápletka nebude špatná. Minulost velkého mága je tu vcelku poodhalena, i když všechno až zas tak neladí s příběhem ve hře.

Prolog je pro čtenáře, který právě otevřel knihu, jen tajemným popisem děje, kdy prochází neznámá postava starobylou věží, kde se čas od času zjeví nějaká ta vidina. Když však knížku čtete, nacházíte najednou souvislosti s prologem, až nakonec v epilogu poznáte, co vlastně úvodní text znamená.

Když mladý učedník Kadghar (kdo si alespoň trochu vzpomene na Warcraft II, určitě mu to jméno něco řekne) přijde jako jeden z mála lidí (natož Dalaranských kouzelníků) do věže starobylých Strážců, netuší, že právě překračuje jeden z nejdůležitějších mezníků svého života. Právě ho přijal do učení Medivh, nynější Strážce, a Kadgharovi se otevírá spoustu možností. V prostředí staré věže, kde jedinými společníky jsou podivný sluha Moroes, který na většinu otázek odpoví „ehm?“, kuchařka, kterou vlastně nikdy nepoznáme, a samozřejmě samotný podivínský Medivh, se totiž skrývá spoustu vědění a artefaktů, historických spisů i neznámých kouzel, ale také vizí a přízraků. Když přijdou zprávy o krvelačných armádách zelených tvorů napadajících lidi z jižních močálů, začnou se věci dávat do pohybu. Kouzelník se setkává s lidmi, jako je král Stromwind keepu Llane nebo humorem oplývající voják Lothar, který Strážci nikdy neřekne jinak než Mede, a všichni se připravují na válku. Nikdo ale netuší, že ten, kdo skutečně otevřel Temný portál a poslal orky na tento svět, je někdo z jejich vlastních řad...
Zajímavá kniha, trochu až psychologického rázu, řekl bych. Čeká vás pousmívání nad tím, kdy Medivh zapomene, že Kadghara přijal do učení, samozřejmě zážitek z bitvy, údiv nad nečekanými změnami stran různých postav a zamyšlení například nad pasáží, kdy Kadghar vidí sám sebe o mnoho let staršího ztraceného v Dreanoru, rudém orkském světě. Je to jedna z těch knížek, která vás překvapí i něčím, co už tu někdy bylo.

Zdroj:http://www.wolfram.estranky.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář